Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Burčákový pochod 7.- 9.10.2016 Milotice přes Šidleny a Dubňany do Mutěnic

14. 10. 2016 22:03:06
Červen , červen byl ten měsíc, kdy se v podniku mého přítele objevil tento zájezd. Burčákový pochod u Hodonína. Přesněji Milotice - zámeček přes Šidleny a Dubňany do Mutěnic. Zhruba 20 kilásků lehkou chůzí, s pohárkem na burčák..

....s pohárkem na burčák, který je hezky ozdobený přírodní bužírkou akorát k pověšení na krk.
Mám krásný dárek k podzimním narozeninám, které se vešly akorát do termínu.
Morava. Krásný to kraj plný zralého vína, vynikajícího jídla, báječného klidu a pohodových lidí. Už v červnu si přeji, aby tento víkend neskončil.
Vyjíždíme v pravé poledne z Plzně, plný autobus, zvlášť na předních sedačkách, značí velmi dobrou náladu. Počasí v Plzni je zamračené a nevlídné, občas vykoukne sluníčko, ale s přítelem věříme, že směrem na jižní Moravu bude lépe a lépe. Cesta je dlouhá, nebe šedivé, dálnice rozkopaná stále se stáčející do jednoho pruhu. Nu což, alespoň dočtu knížku, kterou jsem si vzala na cestu a četla v horkých letních dnech na koupališti. Občas kouknu do míjejícího kamionu, řidiči telefonují, kochají se krajinou a i pohledem do našeho busu, mávají, sedí si na pohodu, asi dali automat a řídí nohou. Už jsme kus za Prahou, kde se už obloha začala trochu vyjasňovat a úplně nejlepší je to v Brně. Jak jinak. Na jihu je vždycky krásně. No nekecám, úplně vymetená obloha, sluníčko pere do čerstvě zoraných polí, zastavujeme a nasáváme podzimní a asi i poslední sluneční paprsky. Kolem šesté přijíždíme do Hodonína na hotel Panon. Rychle se ubytujeme a už vyjíždíme na náš první doslova žrací degustační výjezd do Dolních Bojanovic. Zastavujeme u kostelíka. "Aj ten kostelík je můj?," zmíní můj přítel, rodák z Kroměříža. :-) Na kostelíku odbije právě sedm hodin večer a my zacházíme do sklépku U Konšelů. Sedáme si ke stolu s kolegou mého přítele Standou a jeho sympatickou ženou Zdeňkou. A už je čas na první ochutnávku. Jako první na řadu přichází před jídlem tradičně slivovice a ořechovice. Tvrdý alkohol do nás moc nepadá, proto necháváme na pozdější dobu. Jako další máme velmi výživnou ochutnávku vín. Bohužel si pamatuji jen Veltlínské zelené a Rulandské šedé, Rulandské modré, padlo tam ještě červené, růžové a další dvě. Během ochutnávky vín jsme samozřejmě nebyli ošizeni o bohaté švédské stoly plné kuřecích řízečků, krůtích řízečků v pikantní marinádě s americkým bramborem, tradičního guláše s knedlem a mega talíře se zeleninou. Rázem byla moje lehká úprava stravy od léta pryč a s chutí jsem si nandala na talíř co jsem chtěla, co oči viděly a chtěly jíst. Jídlo doslova mizelo před očima, víno se nalévalo hned jak jsme dopili první a další sklenku a stoly se začaly plnit studenou kuchyní. No což, šla jsem znova. Šunka, debrecínka, krkovička, sýry, hermelíny s brusinkami. No prostě žrádlo. Aby nám pěkně slehlo, ke sklépku patří harmonika. Tak jsme si trochu zabékali, dopili poslední lahvinku, vyhrálo Veltlínské zelené, čas se naplnil a náš organizátor zájezdu nás musel, chtě nechtě zvednout ze židlí, protože ráno nás čekal vrchol víkendu, nenáročný pochod plný burčáku. Prý že v devět je výjezd. Někteří tedy na devátou ranní fakt nevypadali. I já jsem byla lehce vysmátá, když se vystupovalo u hotelu z autobusu zdálo se nám, že má málo dveří. :-) Ráno nás čekala vydatná snídaně, byla potřeba se pořádně najíst. Ač to nevypadalo, na cestu se vydali všichni účastnící zájezdu. Jestli to někdo znáte v Hodoníně v centru, může mi někdo říct, co se to tam nachází za stavbu vypadající jako silo?? :-) V Miloticích nás mile přivítal krásně udržovaný zámeček, kde již byla možnost zakoupení vín a burčáku. Prohlédli jsme si zámek, vyprali prádlo na valše, prohlédli si zimní zahradu plnou pokojových rostlin a kamenných soch, venku nasávali podzim ve znamení hezkého a celkem i teplého sobotního dopoledne a vydali jsme se vesničkou kolem vinařství Krist směrem na Šidleny. Ukazatel ukazoval 8 km, zapla jsem Endomondo, mého pomocníka při běhání nahodili jsme lehkou chůzi. Šidleny. Vesnička plná vinic, sklípků, vinic a zase sklípků. Malé a útulné, malované domečky, u nichž postávali vlídní lidé, prodejci růžového, červeného a klasického burčáku, ale také domácí slivovice, ořechovice, mirabelice, hruškovice a já nevím jaké -ice ještě. :-) Zakoupili jsme pohárek a mohlo se ochutnávat. Přítel víno a burčák opravdu miluje, tak ten kdyby měl deset nohou, tak do každé nohy alespoň dvakrát. :-) Všude hlahol, šum vína, zrající vinice-to modré bylo vážně luxusní, zpívající lidé, prostě taková větší veselice. Vůně klobásek, škvarkových placek, preclíků, bramboráků, horkých sýrů-oštěpků s brusinkami nejlepší labůžo pro mě. Už víme na příští rok, proč v Šidlenech zůstat a nepokračovat v pochodu. :-) "Jsme si na cestu do Mutěnic přes Dubňany měli vzít petku s burčákem," byly naše slova když jsme šli cestou necestou kolem kukuřičného pole do Dubňan, kde sice bylo hezké posezení na malé louce, ale také tam bylo jen jedno vinařství a už ne tolik burčáku jako v Šidlenech. No prostě to nebylo tak bohaté, vinice skoro žádná a cesta ze Šidlen do Dubňan a následně do Mutěnic byla dlouhá. Podle mapy, kterou nám dal organizátor to mělo být 11 km. Jaký omyl, když Endo mi naměřilo necelých 17km a někdo zmiňoval i 19 takže když to shrnu tak 20km. :-) Ale Mutěnice nám to vynahradily. Opět živo, bylo to více takové veřejné, vinařství Jarošek parádní, krásná prodejna vín, hezké posezení ze sudů, živá muzika, burčák všude tekl proudem, sklípky v uličkách a posezení u nich byly plné bavících se lidí. Burčáky jsme ochutnali všechny tři a nemůžu říct jaký byl ten nej.., chutnaly všechny. Někteří to mixovali pivem, chudák záchranka, která se nemohla protlačit davem a hledala místo pensionu u Sv. Urbana, ale tak tam prý říkají skoro všem místům, kde je sklípek. Zajímalo nás, proč jsou sklípky bílé a značené dole modrým pruhem. Prý se tak malovali odjakživa, možná někdo bude vědět tradici a napíše do komentu pod článek proč modrý pruh. Naplnila se pátá hodina a byl čas odjezdu. Jaké překvapení bylo, že odjížděl náš autobus s polovinou lidí. Někdo asi zůstal a holdoval vínu v Mutěnicích, někdo zůstal možná v Šidlenech, do Mutěnic nedošel a radoval se tam. Každopádně to byl krásný pochod zakončený výbornou večeří v hotelu. Nožky nás bolely, u večeře jsme probrali zážitky z pochodu, někdo šel jiným směrem přes Dubňanskou horu, někdo šel přímo. Pochodu se prý zúčastnilo 4000 lidí a to jen v Šidlenech, v Mutěnicích byl nátřesk jakože dost!! Bylo opravdu na co koukat, bylo co pít, jídla strašně moc, ani nebyla chuť na ranní snídani. Ale káva asi bodla každému a ráno v devět byl odjezd směr Plzeň. Příští rok si pochod určitě zopakujeme, měl by se konat v jiných místech, ale burčák je a bude na Moravě ten pravý všude. Už se moc těšíme.

Autor: Lucie Hrdličková | pátek 14.10.2016 22:03 | karma článku: 12.00 | přečteno: 348x

Další články blogera

Lucie Hrdličková

Rychloveršovačka pro kolegu z práce 2.

Vydržme až do konce! Bohužel někdy to nejde a ač v práci máme nově prémie tak je potřeba udělat zásadní krok. Krok vpřed a doufat, že bude lépe

9.4.2017 v 19:04 | Karma článku: 4.27 | Přečteno: 145 | Diskuse

Lucie Hrdličková

Veršovaný dárek pro kolegu

Jaké pocity má asi člověk, který strávil v jednom pracovním kolektivu několik (18 ? ) let denně, prakticky v ženské společnosti poslouchal naše: "Potřebuji, prosím dones mi, prosím doplň mi..."

5.11.2016 v 18:00 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 317 | Diskuse

Lucie Hrdličková

Verš pro Standu S.

Ten co se o nás v práci staral, ten co dokázal po tolika (18?) letech odejít za lepším. Tomu je a byl věnován první verš 1.4.2015

13.10.2016 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Další články z rubriky Pozvánky, akce

Jana Veselá

Eleven Běh do pohody - 7. ročník

Sportovní událost v duchu pohodičky a přátelské atmosféry. Sportovní událost pro celou rodinu! Zúčastnit se mohl úplně každý ve věku od 2 do 100 let. 22. dubna 2017 KDE: Jablonec nad Nisou, Jablonecká přehrada

22.4.2017 v 17:09 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 85 | Diskuse

Marek Šiňanský

Pletichy věřitelů, trestné činy soudců.

Na vlastní oči se můžete přesvědčit při nadcházejícím soudním řízení, jak přemění soudkyně 30% na 50%, aby zvýšila zisk věřitelů svou zvrácenou podjatostí a zneužitím moci. Snad vědomým trestným činem, nebo pouze nedbalostí?

21.4.2017 v 9:18 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 274 | Diskuse

Roman Janas

Zajatecké tábory na Jesenicku

Otevření muzea obce Česká Ves a expozice zajateckých táborů na Jesenicku. Pátráním po osudech válečných zajatců se věnuji už 11. let. I oni zde mají své místo.

17.4.2017 v 13:00 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 372 | Diskuse

Marek Valiček

Zavřete oči a čtěte!

Pamatujete si na větu "zavři pusu a jez!"? Logicky k ničemu, ale v praxi funkční. Stejně funkční, jako moje dnešní věta "zavřete oči a čtěte"...

2.4.2017 v 15:17 | Karma článku: 26.69 | Přečteno: 958 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Čarování s jehlou a nití na/a PPM

Šijete, vyšíváte, patchworkujete nebo jste jakkoliv jinak tvořiví a rádi byste si nakoupili unikátní látky, pokochali se nebo se nechali inspirovat skutečnými mistry řemesla? Či dáváte přednost naučné literatuře? Tak i tak...

2.4.2017 v 9:22 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 244 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 215

Kdo jsem? Jsem ta, co si chce jít za vlastním cílem. Cesta je to složitá a trnitá, někdy se zadaří, někdy ne. Snažím se ale o to, abych  svých cílů dosáhla. :-)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.