Burčákový pochod 7.- 9.10.2016 Milotice přes Šidleny a Dubňany do Mutěnic

14. 10. 2016 22:03:06
Červen , červen byl ten měsíc, kdy se v podniku mého přítele objevil tento zájezd. Burčákový pochod u Hodonína. Přesněji Milotice - zámeček přes Šidleny a Dubňany do Mutěnic. Zhruba 20 kilásků lehkou chůzí, s pohárkem na burčák..

....s pohárkem na burčák, který je hezky ozdobený přírodní bužírkou akorát k pověšení na krk.
Mám krásný dárek k podzimním narozeninám, které se vešly akorát do termínu.
Morava. Krásný to kraj plný zralého vína, vynikajícího jídla, báječného klidu a pohodových lidí. Už v červnu si přeji, aby tento víkend neskončil.
Vyjíždíme v pravé poledne z Plzně, plný autobus, zvlášť na předních sedačkách, značí velmi dobrou náladu. Počasí v Plzni je zamračené a nevlídné, občas vykoukne sluníčko, ale s přítelem věříme, že směrem na jižní Moravu bude lépe a lépe. Cesta je dlouhá, nebe šedivé, dálnice rozkopaná stále se stáčející do jednoho pruhu. Nu což, alespoň dočtu knížku, kterou jsem si vzala na cestu a četla v horkých letních dnech na koupališti. Občas kouknu do míjejícího kamionu, řidiči telefonují, kochají se krajinou a i pohledem do našeho busu, mávají, sedí si na pohodu, asi dali automat a řídí nohou. Už jsme kus za Prahou, kde se už obloha začala trochu vyjasňovat a úplně nejlepší je to v Brně. Jak jinak. Na jihu je vždycky krásně. No nekecám, úplně vymetená obloha, sluníčko pere do čerstvě zoraných polí, zastavujeme a nasáváme podzimní a asi i poslední sluneční paprsky. Kolem šesté přijíždíme do Hodonína na hotel Panon. Rychle se ubytujeme a už vyjíždíme na náš první doslova žrací degustační výjezd do Dolních Bojanovic. Zastavujeme u kostelíka. "Aj ten kostelík je můj?," zmíní můj přítel, rodák z Kroměříža. :-) Na kostelíku odbije právě sedm hodin večer a my zacházíme do sklépku U Konšelů. Sedáme si ke stolu s kolegou mého přítele Standou a jeho sympatickou ženou Zdeňkou. A už je čas na první ochutnávku. Jako první na řadu přichází před jídlem tradičně slivovice a ořechovice. Tvrdý alkohol do nás moc nepadá, proto necháváme na pozdější dobu. Jako další máme velmi výživnou ochutnávku vín. Bohužel si pamatuji jen Veltlínské zelené a Rulandské šedé, Rulandské modré, padlo tam ještě červené, růžové a další dvě. Během ochutnávky vín jsme samozřejmě nebyli ošizeni o bohaté švédské stoly plné kuřecích řízečků, krůtích řízečků v pikantní marinádě s americkým bramborem, tradičního guláše s knedlem a mega talíře se zeleninou. Rázem byla moje lehká úprava stravy od léta pryč a s chutí jsem si nandala na talíř co jsem chtěla, co oči viděly a chtěly jíst. Jídlo doslova mizelo před očima, víno se nalévalo hned jak jsme dopili první a další sklenku a stoly se začaly plnit studenou kuchyní. No což, šla jsem znova. Šunka, debrecínka, krkovička, sýry, hermelíny s brusinkami. No prostě žrádlo. Aby nám pěkně slehlo, ke sklépku patří harmonika. Tak jsme si trochu zabékali, dopili poslední lahvinku, vyhrálo Veltlínské zelené, čas se naplnil a náš organizátor zájezdu nás musel, chtě nechtě zvednout ze židlí, protože ráno nás čekal vrchol víkendu, nenáročný pochod plný burčáku. Prý že v devět je výjezd. Někteří tedy na devátou ranní fakt nevypadali. I já jsem byla lehce vysmátá, když se vystupovalo u hotelu z autobusu zdálo se nám, že má málo dveří. :-) Ráno nás čekala vydatná snídaně, byla potřeba se pořádně najíst. Ač to nevypadalo, na cestu se vydali všichni účastnící zájezdu. Jestli to někdo znáte v Hodoníně v centru, může mi někdo říct, co se to tam nachází za stavbu vypadající jako silo?? :-) V Miloticích nás mile přivítal krásně udržovaný zámeček, kde již byla možnost zakoupení vín a burčáku. Prohlédli jsme si zámek, vyprali prádlo na valše, prohlédli si zimní zahradu plnou pokojových rostlin a kamenných soch, venku nasávali podzim ve znamení hezkého a celkem i teplého sobotního dopoledne a vydali jsme se vesničkou kolem vinařství Krist směrem na Šidleny. Ukazatel ukazoval 8 km, zapla jsem Endomondo, mého pomocníka při běhání nahodili jsme lehkou chůzi. Šidleny. Vesnička plná vinic, sklípků, vinic a zase sklípků. Malé a útulné, malované domečky, u nichž postávali vlídní lidé, prodejci růžového, červeného a klasického burčáku, ale také domácí slivovice, ořechovice, mirabelice, hruškovice a já nevím jaké -ice ještě. :-) Zakoupili jsme pohárek a mohlo se ochutnávat. Přítel víno a burčák opravdu miluje, tak ten kdyby měl deset nohou, tak do každé nohy alespoň dvakrát. :-) Všude hlahol, šum vína, zrající vinice-to modré bylo vážně luxusní, zpívající lidé, prostě taková větší veselice. Vůně klobásek, škvarkových placek, preclíků, bramboráků, horkých sýrů-oštěpků s brusinkami nejlepší labůžo pro mě. Už víme na příští rok, proč v Šidlenech zůstat a nepokračovat v pochodu. :-) "Jsme si na cestu do Mutěnic přes Dubňany měli vzít petku s burčákem," byly naše slova když jsme šli cestou necestou kolem kukuřičného pole do Dubňan, kde sice bylo hezké posezení na malé louce, ale také tam bylo jen jedno vinařství a už ne tolik burčáku jako v Šidlenech. No prostě to nebylo tak bohaté, vinice skoro žádná a cesta ze Šidlen do Dubňan a následně do Mutěnic byla dlouhá. Podle mapy, kterou nám dal organizátor to mělo být 11 km. Jaký omyl, když Endo mi naměřilo necelých 17km a někdo zmiňoval i 19 takže když to shrnu tak 20km. :-) Ale Mutěnice nám to vynahradily. Opět živo, bylo to více takové veřejné, vinařství Jarošek parádní, krásná prodejna vín, hezké posezení ze sudů, živá muzika, burčák všude tekl proudem, sklípky v uličkách a posezení u nich byly plné bavících se lidí. Burčáky jsme ochutnali všechny tři a nemůžu říct jaký byl ten nej.., chutnaly všechny. Někteří to mixovali pivem, chudák záchranka, která se nemohla protlačit davem a hledala místo pensionu u Sv. Urbana, ale tak tam prý říkají skoro všem místům, kde je sklípek. Zajímalo nás, proč jsou sklípky bílé a značené dole modrým pruhem. Prý se tak malovali odjakživa, možná někdo bude vědět tradici a napíše do komentu pod článek proč modrý pruh. Naplnila se pátá hodina a byl čas odjezdu. Jaké překvapení bylo, že odjížděl náš autobus s polovinou lidí. Někdo asi zůstal a holdoval vínu v Mutěnicích, někdo zůstal možná v Šidlenech, do Mutěnic nedošel a radoval se tam. Každopádně to byl krásný pochod zakončený výbornou večeří v hotelu. Nožky nás bolely, u večeře jsme probrali zážitky z pochodu, někdo šel jiným směrem přes Dubňanskou horu, někdo šel přímo. Pochodu se prý zúčastnilo 4000 lidí a to jen v Šidlenech, v Mutěnicích byl nátřesk jakože dost!! Bylo opravdu na co koukat, bylo co pít, jídla strašně moc, ani nebyla chuť na ranní snídani. Ale káva asi bodla každému a ráno v devět byl odjezd směr Plzeň. Příští rok si pochod určitě zopakujeme, měl by se konat v jiných místech, ale burčák je a bude na Moravě ten pravý všude. Už se moc těšíme.

Autor: Lucie Hrdličková | pátek 14.10.2016 22:03 | karma článku: 13.03 | přečteno: 638x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Pozvánky, akce

Pavla Drahoňovská

Co se skrývá v trávě

Pozvánka na výstavu přírodních makro fotografií do městské galerie v Chrastavě. Galerie je v informačním centru na náměstí. V budově je i muzeum se sklepením.

31.1.2024 v 14:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Táňa Lišková

Co takhle trochu Pekla v županu?

Další a opět jedinečné improvizované představení od Fofr v Županu už příští týden na Staromáku! Pokud Vás neodnese čert, tohle si nenechte ujít.

29.11.2023 v 12:38 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 82 | Diskuse

Martina Mičková

Lego výstava

Patříte mezi milovníky LEGO kostiček jako naše rodina? Tak si možná naplánujte výlet do Olomouce. Něco se tam totiž chystá...

14.11.2023 v 19:35 | Karma článku: 5.48 | Přečteno: 172 | Diskuse

Táňa Lišková

Co s načatým večerem? Přijďte se podívat na Improvizaci!

Co s načatým večerem, když ve čtyři je tma? Přijďte se podívat na divadelní improvizaci - představení, kde nic není předem připravené a kde scénář vytváříte i Vy sami :) Napište si do diáře 7. listopadu v 19:30 v Hybernské 4!

10.10.2023 v 16:26 | Karma článku: 4.01 | Přečteno: 88 | Diskuse

Simona Procklová

Znáte moravské Versailles?

Věřím, že většina lidí žijících na Vysočině odpoví na tuto otázku, že samozřejmě ano. A určitě i milovníci historie a kultury z celé Moravy tuto barokní památku a dominantu města Jaroměřic nad Rokytnou znají.

10.7.2023 v 9:03 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 166 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 330

Kdo jsem? Jsem ta, co si chce jít za vlastním cílem. Cesta je to složitá a trnitá, někdy se zadaří, někdy ne. Snažím se ale o to, abych  svých cílů dosáhla. :-)

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...